Já Aida, agilní šeltie
Takže jóó, ještě než jsem se narodila, chtěla panička dělat s někým agility a týrala tím nebohou jezevčici od dědy. A najezdila než měla pohromadě psa, sebe a parkur a po kurzu vše zpět, celých 80 km.
Protože jezince ale nechtěla lámat záda a jinak ubližovat, moc překážek s ní nedělala. Zato mně slibovala agility hned jak mi odroste prachové peří. Ještě jsem pomalu neuměla udržet prd, ale už jsem uměla trochu toho dancingu. Ještě dnes občas dánsnu. Je libo tango nebo trojitý "tulup".?...(grrr)
Pak ale přišla zima a panička se uchýlila do postele, na X měsíců, a nebylo nic. Sliby chyby. Pak tu zas X měsíců křičelo to človíče a já měla než Zuzu, žádný dáncing, žádný agility. Ale dobře to dopadlo, nedaleko začal kurz s vedením a já jsem zapsaná. Mám za sebou tři lekce, prý mi to moc jde. Skokovky a tunel na podruhé, kladina třetí hodinu, áčko taky.
Jsem na sebe pyšná.
(pozn. panička: já taky Aido, já taky)
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj holky, agility Vám jde na jedničku! Slyším na Vás jen samou chválu hned od několika "pozorovatelů" :-) Tak se těším, až vyrazíme na nějaký závody...až teda Ketka překoná pubertu a začne vmínat, že na parkuru nejsou jen úžasný překážky, ale taky panička, která určuje směr :-)
Agility
(Jana a Kety, 10. 6. 2010 14:36)