Ohňostroj a splašená Zuzka
Ohňostroj a splašená Zuzka, pozor obsahuje krev
Tak tahle historka bude docela krvavá, a bude se týkat Zuzky. Panička prostě nebyla doma protože byla někde s tim lidským červíkem a páníček když přijel, tak spravoval nějakej problém v kamnech. Protože je už brzo tma, tak ačkoliv ještě nebylo až tak pozdě, byla tma.
Najednou se celý nebe rozzářilo, padaly hvězdy, červený, zelený, žlutý, lítaly doprava, doleva, do kruhu, některý měly chvosty a hlavně se ozýval takovej zvuk, jakoby se párala obloha na kusy a ozývaly se takový rány, jako by vám stříleli u hlavy. No, já už něco zažila, však už znám jedny vánoce i Silvestra. Ale Zůza, ta koza, ta je moc malá, ačkoliv je veliká jako kůň, a o světě neví nic.
Hlásila jsem to statečně, určitě jo, ale nikdo mě neslyšel krz ty rány. Jenže Zuzku chytnul takovej rapl, lítala po zahradě jako smyslů zbavená a připomínala splašenýho koně. Bylo jí úplně jedno kam běží, takže se najednou vyhoupla do výšky a skočila na kompost a odtud dál a dál…..až přeletěla do sousední zahrady. Jindy si ukopne palec o každou mez, ale teď ten plot přeletěla jak jedna z těch hvězd a okamžitě se sebrala a pádila dál. No…jako chrt o pětadvaceti kilech….
Jenže ouha, sousedka není na takový návštěvníky připravená a tak její zahrada obsahuje okrasné květiny (v létě), cestičky, skleník a besídku. Skleník je založenej dokonce podúrovňově a tak Zuzka v té tmě letěla a skočila rovnou na střechu toho skleníku, pak už jen řinčení skla……a ticho…..
Kňučela jsem tim směrem kam zmizela, ale nic. Štěkala jsem, ale nikdo nešel. Mohlo to trvat tak dvě hodiny, panička přijela domů a našla pána jak je od šmouru z komínu a ptala se, jestli už nás chlupatky krmil. Prý ne, a že půjde. Jenže to ještě trvalo a já štěkala a štěkala. Panička popoháněla pána, že štěkám hlady, a když za nim konečně zaklaply dveře na balkon a ona s plešatým miminkem seděla v obýváku, netušila co přijde.
Pán se objevil ve dveřích na balkon během chvilky celej dohoukanej, že Zuzka se ztratila a jde jí hledat. Panička se blbě ptala, jestli se podíval všude, a on blbě odpověděl, že nadzvedal všechny víka od všeho, že musela utéct, a že slyšel ve sklepě něco jako ohňostroj. A odešel. Panička chvíli přemýšlela, plešounka na kolenou. Ven s nim nemohla, ani pořádně k oknu, aby ho neofouklo. Prdla ho na moment do postýlky a vylezla na balkon a koukla na mě. Pak běžela před dům a volala pána, a podávala mu zprávu, kam že to štěkám.
No a pán zdálky zavolal, že už ví, kde Zuzka je, totiž že jí viděl od jednoho souseda spadlou na dno skleníku u našeho přímého souseda. A prý se ani nehne, jen zakňučela. To panička zkameněla, protože propadnout skleníkem znamená pořezat se a krvácet……
Čekala s plešounkem doma další dlouhé minuty, a pán přivláčel šokovanou Zuzku, naprosto v jednom kuse, jen z tlapek jí kapala krev. Žádný podřezání, žádný rozříznutí, všechno odnesly prsty na nohou. Nejdřív ani moc nekrvácely, tak jí páník odvedl a nakrmil na zahradě, ale tam se to spustilo a tak se vrátil i se Zůzou domu a zkoumal všechny rány. Nakonec Zuzu naložil a odvez k veterináři.
Tu noc jsme spaly obě doma, protože Zuza byla po narkóze. Měla spoustu stehů, ale naštěstí si nepřeřízla šlachy ani tepny a tak to zůstalo jen u pořezaných polštářků.
Pán došel děsně vynadat tomu, kdo pouštěl neohlášenej ohňostroj a Zuzku na rukou nosil.
To je asi tak všechno, byla to jednim slovem hrůza…..